Známý český herec a režisér Lumír Olšovský momentálně žije především zkoušením nového „crazy“ muzikálu Jeptišky, který bude mít v listopadu premiéru v Divadle Na Fidlovačce. Povídali jsme si nejen o chystané hře, ale také o tom, proč se nyní věnuje především režírování.
Právě zkoušíte muzikál Jeptišky, kde jste se ujal režie. Tento počin ale není nový. Dokáže člověka, který ho viděl už v jiném divadle, nějak překvapit? Na co byste diváka nalákal?
Myslím, že dokáže. Je to muzikál, který dovoluje překvapení na každém rohu. Já doufám, že za každou větou něco nového a zajímavého diváci najdou. Podle herecké sestavy, která je opravdu bujará, můžeme slíbit velkolepou a co nejvíc profesionální zábavu. A na tom momentálně hodně pracujeme.
A herecké obsazení jste vybíral vy?
Měl jsem samozřejmě mantinely, jelikož v Divadle Na Fidlovačce je ustálená skupina herců, ve které jsem našel i výborné typy pro charaktery jeptišek. Jsou jimi Ludmila Molínová, Sandra Pogodová, Zuzana Vejvodová a Martina Randová. Matku představenou jsme museli hledat bohužel jinde. Nakonec jsem přišel na Zorku Jandovou, jsem moc šťastný, jak do kolektivu zapadla a už po prvních zkouškách s holkami „pečou“ a trošku mám strach, že budou „péct“ i proti mně (smích). Na druhou stranu mám skutečně radost, že se takhle stmelily.
Je to první muzikál, který režírujete?
Je to první mnou režírovaná komedie, která je nazývaná muzikálem. Hudební komedii beru jako nejvyzrálejší formát. Napsal jsem Den na zkoušku, který je takovým malým komorním muzikálem a hraje se už pět let. Naposledy jsem režíroval Jak vyloupit banku v Divadle Na Fidlovačce, kde jsou také dopsány písničky, aby to pořádně šlapalo.
Co vás na téhle profesi zaujalo?
Ani nevím. Jednou jsem se probudil, byl jsem na zkušebně a režíroval (smích). Co bylo předtím, si ani neanalyzuju. Mě to prostě baví, ani nevím proč.
Jste taková vůdčí povaha i v soukromém životě? Nebo se spíše režírovat necháváte?
Já se moc rád nechávám ovlivňovat. Líbí se mi, když si někdo dá práci s tím, aby mě nějak obelstil, nalákal a obalamutil. To mě hrozně baví.
Když se ohlédneme za vaší hereckou kariérou, nejzajímavější role byla asi ta, kterou jste ztvárnil ve hře Den na zkoušku. Nebo se mýlím?
Ano? Když se mě někdo zeptá, která role či hra byla pro mě nejdůležitější, nemůžu zapomenout na karlínské uvedení hry Někdo to rád horké. Bylo to neuvěřitelně dobré zkoušení, hraní. Ač to zní až klišovitě, byla tam skvělá parta lidí. Díky skvělému složení a konstelace je Někdo to rád horké zážitek číslo jedna navždycky.
Diváci už vás ani neviděli v obnoveném představení Jack Rozparovač, v televizi také už nebýváte. Proč?
Možná se rozšířila fáma, že jsem teď režisér. Mně to ale zatím stačí. Nabídky na herectví přichází v uměřených dávkách. Teď se mi zkřížily dvě s Jeptiškami, takže jsem musel odmítnout práci, kterou bych jinak dělal moc rád.
Takže nyní žijete Jeptiškami …
Ano, až do listopadu je zkoušíme. Pak mám domluvenou další režii, na kterou se moc těším. Čeká mě i další důležitá režijně organizační práce, a sice organizování výstavy k 130 letům karlínského divadla. Nato si domlouvám další projekty na následující sezonu. Budu moc rád, když jednou přijde další herecká role. Byl bych vděčný, kdyby lidé zapomněli na „Ošklivku“, protože bohužel někteří jsou zvyklí škatulkovat. Potěšilo by mě, kdyby si lidé ode mě na chvíli odpočinuli a potom si třeba zahraju někoho normálnějšího, než byl seriálový Pipinka.
Text: Michaela Rochovanská
Foto: Lumirolsovsky.cz
