Kultovní muzikál si můžete vychutnat už i na mosteckém Hněvíně. Mostecká Noc na Karlštejně nabízí kouzelnou atmosféru. Legendární příběh si zde vzal „na paškál“ režisér Zbyněk Srba, který do hlavních rolí obsadil hostující Luciu Jagerčíkovou a Daniela Rouse.
Příběh jedné letní noci, během níž si ženský živel podmaní srdce mužů i nepřístupný Karlštejn, se stal už legendárním. Jeho nepřekonatelnou filmovou podobu s Vlastimilem Brodským a Janou Brejchovou zná snad každý z nás. Hudební lovestory je ale k vidění také na divadelních prknech. Už hezkou řádku let jej uvádí karlínské divadlo. Ale tematická a venkovní atmosféra se sebelepší divadelní scéně nemůže rovnat. Už loňský rok si tak milovníci tohoto titulu přišli na své. Dvě produkce se jej rozhodly inscenovat právě v romantických venkovních prostorách. Jedna z nich je přímo na Karlštejně, ale minimálně půl roku dopředu je už beznadějně vyprodaná, na druhou se musíte vydat do severočeského města Mostu, kde se v režii Zbyňka Srby uvádí na hradě Hněvín.
Třebaže to není zrovna Karlštejn, mostecké inscenaci to nijak neubírá na půvabu. I Hněvín oplývá krásami, a když se setmí, je zdejší atmosféra taktéž dokonalá. Co ale mostecká produkce postrádá oproti té konkurenční, je kvalitnější choreografie a také herecké obsazení. Mostecká verze zaujme jen pár uměleckými výkony, jimž jednoznačně dominuje hostující Lucia Jagerčíková, ztvárňující císařovnu Elišku. Její uchopení postavy je přirozené, číší z ní radost z práce a do toho ještě krásně zpívá. Herecky ji příjemně sekunduje Daniel Rous, jehož hlas známe především z dabingu. Mezi výraznější představitele patří i stálice Městského divadla v Mostě Otto Liška s Jakubem Dostálem (neboli král Petr a vévoda Štěpán). Pochvalu si zaslouží i zástupci z řad company, mezi nimiž vynikal především tanečník s ohněm zahajující druhou polovinu představení.
Kdo naopak nezaujme a jde tak do pozadí, je jinak energický pár Pešek s Alenou, což je velká škoda. Oběma představitelům chybělo jisté charizma a větší zapálení do jinak „prdlé“ role. Ani obsazení arcibiskupa se neukázalo příliš dobrou volbou. Dalším minusem jsou pak dramaturgické zásahy. Nevadilo by totiž postrádání připsaného textu v některých pasážích, které působí spíše rádoby vtipným dojmem.
I přes menší zmiňované nevydařenosti se jedná o milé představení, které vás okouzlí především díky prostředí. To je sice kvůli počasí nevyzpytatelné, ale jedinečné. Avšak už jen samotný nestárnoucí příběh a nádherné písně Karla Svobody stojí za návštěvu.
Text: Michaela Rochovanská
Foto zdroj: Městské divadlo v Mostě
