Krásná herečka Dominika Býmová je čím dál více na očích veřejnosti. Může za to především role v komediálním seriálu Most! Na svém kontě toho má brunetka ale mnohem více. Kromě herecké práce teď pustila do světa svou první kolekci oblečení.
Dominiko, poslední dobou je vaše jméno často skloňováno v médiích. Jaká byla vaše cesta k herectví?
Nemohu říci, že byla jednoduchá, ale zpětně mi vše dává svůj smysl. Příležitosti přicházejí, jakmile je na ně člověk připravený. Někdy je třeba si chvíli počkat. Trpělivost nepatří k mým silným vlastnostem, ale díky tomu, že jsem k ní přidala houževnatost a píli, vytrvala jsem.
Živila jste se vždy hraním? Nebo jste musela dělat i něco jiného?
Nikdy jsem neměla jiné profesní ambice než ty herecké. Živě si ale vybavím období, kdy to nešlo podle mých představ a musela jsem se uskromnit. Proto si všech nynějších úspěchů velmi vážím a snažím se je nebrat jako samozřejmost.
Známou jste se stala až kolem třicítky. Vidíte v tom nějaké výhody?
Pro mě třicáté narozeniny měly zvláštní význam, říká se tomu saturnský obrat. Je to období kolem 28-31 lety, kdy se planety vrátí do stejného postavení, jako byly při narození, a člověk může ve svém životě zaznamenat významné změny. Cítím se ,,živěji“, než před deseti lety (smích). Jsem daleko sebejistější, než jsem bývala, díky čemuž mnohem lépe zvládám momentální pracovní nasazení. Vše tak přišlo v pravý čas.
Setkala jste se jakožto krásná mladá žena s chlípnými nabídkami režisérů? A jak se na takové nabídky reaguje?
Bohužel ano. Reaguje se na to velmi obtížně, protože dokud se člověk do takovéto situace opravdu nedostane, nad svým jednáním nepřemýšlí. Nicméně správná reakce je pouze jedna, takovéto chovaní mužů nelze za žádných okolností tolerovat! V tomto musíme být za jedno.
Povolání herečky není lehké ani kvůli konkurenci. To můžeme vidět i v revue Jak se dělá muzikál, kde nově účinkujete. Opravdu si jdou divadelní alternace tzv. po krku?
Mezi kolegyněmi mám velmi blízké kamarádky, se kterými se vídáme i mimo práci. Ale občas se hold stane, že si v souboru lidsky někdo nesedne. To však neznamená, že si musí vyloženě škodit, jak to hrajeme v představení Jak se dělá muzikál. Ale dobrou pracovní atmosféru to narušit rozhodně může.
V Karlíně hrajete přímo v muzikálech. Jaká je to pro vás zkušenost? Co vás na nich překvapilo?
Zkušenost je to pro mě ohromná a ten pocit hrát takřka pro tisíc diváků je neskutečný. Ale takto velký prostor je také potřeba ,,uhrát“, a to není vůbec jednoduchá věc. Musím na sobě hodně pracovat.
Asi dlouho vás všichni budou vnímat jako servírku Romanu z Mostu! Spojují si vás lidé na ulici s touto postavou? A nevadí vám, že se vás teď na to všichni ptají?
Během vysílání Mostu se mi občas stávalo, že si mou tvář se seriálovou postavou Romany na ulici spojili. Dokonce jsem jednou díky ní nemusela čekat ve frontě na poště (smích). Jsou to spíše úsměvné chvilky. Bohužel s bulvárním zájmem jsem se musela naučit pracovat, a to mě stálo i nějakou tu slzu.
V seriálu jste měla dost žhavé scény. Styděla jste se? A co na to říkali rodiče a vůbec vaše blízké okolí?
Já jsem se styděla už několik měsíců před natáčením, když jsem dostala scénář. Prošla jsem si několika fázemi – od těch velmi zvláštních, zda-li vůbec něco takového zvládnu, až po ty odhodlané, že je to prostě moje práce. Nad rodiči jsem samozřejmě přemýšlela v první řadě. Pocházím z malého města a nechtěla jsem, aby museli poslouchat nějaké poťouchlé poznámky. Nakonec to bylo úplně opačně. Rodiče na vše nahlíželi střízlivě a s nadhledem.
Je pravda, že jste původně měla hrát roli Pavla/Dáši?
Původně jsem byla opravdu pozvaná na kamerovky na postavu Dáši/Pavla. A jsem šťastná, že výběr dopadl přesně tak, jak si jej ze seriálu pamatujeme. On na to má Honza Prušinovský asi dobré oko (smích).
A jak vás vůbec zaujalo samotné město Most? Byla jste si ho projít?
Z Mostu jsem toho během letního natáčení příliš neviděla, protože jsem tam málokdy zůstávala přes noc. Po natáčení jsem dojížděla zpátky do Prahy na zkoušky v divadle a na natáčení ještě jednoho projektu. Vlastně mám na toto období dost bláznivé vzpomínky. Měla jsem dva dny po sobě, kdy jsem točila jak přes den, tak v noci. A díky tomu nespala takřka 48 hodin.
Zanedlouho si vás nejspíš budou diváci ale spojovat se seriálem Krejzovi. Jakou roli tam ztvárníte?
Má postava v Krejzových je velmi milá, i když se jí občas přihodí nejedna svízelná chvilka. Ale herecky je to pestré, a to je pro mě výzva.
Bude se role nějak podobat i vám osobně? Nebo bude mít úplně jiný charakter?
No, asi máme společného víc, než jsem si myslela. I mně se často stávají podobně úsměvné situace.
Ať se nebavíme jen o seriálech… Nedávno jste pustila do světa i svou značku oblečení, že?
Přesně den po premiéře revue Jak se dělá muzikál proběhla módní akce Life is fashion, na které jsem poprvé představila první kolekci své módní značky White Sage. Název má pro mě důležitý význam, v překladu znamená bílá šalvěj. Jedná se o spirituelní bylinu severoamerických indiánů, kterou využívají ke svým rituálům. Také názvy první kolekce nesou indiánská jména. Tato kultura je mi od mala velmi blízká.
Proč jste se vůbec dala na návrhářství?
Myšlenka tohoto směru u mě vznikla přibližně před osmi měsíci, kdy jsem se začala hlouběji zabývat otázkou, z čeho je vyrobeno oblečení, které nosím, a hlavně, v jakých zemích je ušito. Vždy mě překvapilo, že také dražší značky své oblečení nechávají šít v zemích, kde sociální a pracovní podmínky nejsou úplně v pořádku. Přitom cena koncového produktu v obchodě je vyšplhaná nahoru jen kvůli značce, což se bohužel v šicích dílnách někde v Bangladéši nepromítne. Stejný problém je zase u velkých módních řetězců. Ty sice nabízejí basic oblečení za pár korun, ale u trička za 250 korun se dostane k rolníkům pracujících na poli s bavlnou a následně do šicích dílen v přepočtu jen pár haléřů. My máme celou produkci v Evropě, proto ceny musejí být jiné. Je důležité na toto pomaličku upozorňovat, protože vnímání lidí se začíná měnit k lepšímu.
A vaše oblečení se šije kde a z čeho?
Snažím se ve svém životě uskromnit a přistupovat k životnímu prostředí zodpovědněji, proto jsem se rozhodla vytvořit oblečení z přírodních materiálů. V první kolekci je to bio bavlna a konopí. Mám tak jistotu podmínek, za kterých je vše pěstováno. Jinak o šicí dílně jsem měla jasno od začátku. Oblečení mi pomáhá šít dílna mé tety. Ale prošla jsem si kurzy od základů módní kresby až po zakládání módní značky, takže jsem byla součástí celého procesu od samého počátku. Bylo velmi důležité vybrat látky, které by splňovaly tato kritéria.
Jaké jsou vaše debutující modely?
Modely mé první kolekce jsou v přírodních odstínech bílé a krémové. Střihy jsou velmi ženské, přesto jednoduché a možné ke společnému kombinování. Budu ráda, když se myšlení koncového uživatele změní a uvědomí si, že je potřeba zabývat se otázkou módního průmyslu a fast fashion úplně stejně, jako když přemýšlíme nad kvalitními potravinami a kosmetickými produkty bez chemie.
Plánů mám hodně, jen s časovou kapacitou je to trošičku horší. Aktuálně mám dost hereckých projektů a rozjet novou značku je trošku oříšek. Není to jen o kreativní činnosti, která je mi nejbližší, ale důležité je přenést celou myšlenku mé značky k lidem. A to už chce dobré obchodní předpoklady a opravdu tomu ten čas věnovat.
Foto zdroj: Instagram