Čas plyne jako voda, je tomu už 25 let, co čeští hokejisté vyhráli olympijské hry. K příležitosti výročí vstoupil do kin film Děti Nagana, v němž si střihl malou roli také brankář Dominik Hašek. Jak ho natáčení bavilo a na co z turnaje nejraději vzpomíná? Zeptali jsme se ho na novinářské premiéře.
Dominiku, kdo by to byl řekl, že se z vás nakonec stane herec.
Nestal, já se nikam necpu (smích). Ve filmu Děti Nagana nemám žádnou důležitou roli, jen takovou roličku, kde hraju sám sebe. Herec určitě nebudu.
Co vás na filmu nejvíce bavilo?
Mně se nejvíc líbí, že to není o nás, o hráčích, o realizáku, který v Naganu byli, ale o dětech, který jsme inspirovali. To je na tom hezký, proto jsem do toho šel.
Jaktože jste film nezhlédl na novinářské projekci jako my?
Chtěl jsem si to nechat až na tu pravou premiéru. To teprve bude mít to pravé kouzlo. Na tiskovou konferenci jsem přišel, ale film jsem neviděl.
Z Turnaje století jste ve filmu jako jediný. Nebude to ostatní hráče mrzet?
Myslím, že nebude. Jde opravdu jenom o malou roličku.
Natáčení často přinášejí zážitky. Co vás bavilo nejvíc?
Pamatuju si, jak mě líčili. Dostal jsem košili, pásek, měl jsem jiný vlasy. To bylo moc vtipný.
Podílel jste se nějak na scénáři? Radil jste tvůrcům?
Já jsem patronem filmu. Právě proto, že je to o těch dětech, jsem to přijal. To je moje úloha.
Je to už čtvrt století, co jste vyhráli zlato. Na co nejraději vzpomínáte?
Těch věcí je spousta. Nejradši vzpomínám na to partu celkově, kterou jsme v Naganu měli. A samozřejmě taky na přijetí v Česku, byl plný Staromák, zapomenout nejde ani pak to léto.
Na cestu letadlem asi taky ne…
Určitě, ani na předávání medailí. To jsou věci, který člověku zůstanou v srdci navždy.
V květnu čeká hokejisty mistrovství světa v Rize. Přivezeme medaili?
Nevím, jestli už teď, ale brzy určitě začneme vozit medaile. Věřím tomu.
Text: Jan Rochovanský
Foto: Jana Lábrová, Ondřej Soukup (Bontonfilm)
