Litvínovský rodák Luboš Krmenčík už několik let dělá radost milovníkům cestování. Prostřednictvím projektu Za hubičku planetou nabízí svým fanouškům výjimečně levné letenky, které jsou jinde o tisíce korun dražší, a sklízí velký úspěch. V našem obsáhlém rozhovoru se rozpovídal o dalších plánech.
Luboši, kdy ses zamiloval do leteckého průmyslu?
Upřímně? Letenky sleduji od té doby, co SmartWings spustili soutěž o jejich letenky a nabízeli je za 590 korun. Je to asi patnáct let zpátky. Kamarádův taťka říkal, že to je podvod, že je to moc levné. V té době jsem se zamiloval do letadel, letišť, kódů letišť, samotných aerolinek. Je to celoživotní láska.
Jak se zrodil nápad vytvořit Hubičku?
Začalo to v roce 2017. Bylo to v létě, opustil jsem se slzami Sazku a mířil do Anglie. Seděl jsem u mé maminky doma a pořád nechápu, co se stalo s mým myšlenkovým pochodem. Víš, denně hledám letenky pro radost a nikam neletím, a tak… budu dělat letenky pro kamarády a rodinu, založím stránku. Víš kolik je na trhu šmejdů? Řekl jsem si dost. Každý používá slovní obrat „nejlevnější“? To snad ne. A tak to začalo. Dneska má projekt více než 15 tisíc uživatelů v součtu dvou sociálních sítí.
Když jsem tvůj projekt poprvé zaregistroval, zaujal mě jeho název. Měl jsi i jiné varianty?
Původně se jmenoval Za hubičku Evropou a měl trošku odlišný koncept. Jsem docela hračička, a tak i tohle bylo spontánní a přirozené. Dodnes se na to ptám sebe: „Hej Luboši, jak tě to napadlo?“ Fakt je ten, že za hubičku máme skvělé věci za pár korun, a tak jsem to spojil, je to česká klasika. Teď máme skvělé letenky do celého světa. A nejen to.
Je o cestování do jiných kontinentů větší zájem, než byl tehdy?
Když projekt přerostl kamarády i rodinu a začal se šířit, tak původním cílem bylo dělat jen Evropu do pár korun, aby si to mohli dovolit všichni. Pořád mi lidi říkají, když mě potkají: „Ahoj, Za hubičku Evropou.“ Je to vtipný. Ale ano, byla poptávka velká do světa. A nakonec se to ukázalo jako klíčový tah, aby projekt dále rostl. Lidi si to užívají. Již dnes se prodalo přes čtyři tisíce opravdu nejlevnějších letenek na trhu a zpětná vazba je výborná.
Jaké destinace mají fanoušci nejraději?
Milují výpady do Evropy a ptají se více a více na Asii. Ta je teď hodně v kurzu! Já jsem si zase zamiloval Filipíny a Bali. Za rok chci jet znova a spojit to s Koreou.
Když jsme u toho, kde jsi byl nejdál? Je nějaká destinace, na kterou nedáš dopustit?
Pro mě je skvělým zážitkem Dubaj. A západy Slunce na filipínských ostrovech? Můj kamarád Lukáš, který má na našich cestách na starosti shánění těch nejkrásnějších míst, říká s oblibou: „Vidíš to? To je neuvěřitelný, to snad ani není možný.“ (smích) Chtěl bych si zkusit žít na Bali, protože pro mě je Bali směsí jiné mentality, nejmilejších lidí, a hlavně jste v pravěku, kde je levně a přitom se tam dá platit kartou. Ups, tam musí všichni!
Kam se nejraději vypravují tví příznivci?
Musím říct, že lidi, kteří jsou na Hubičce, jsou skvělí, máme super vztah, toho si cením. A také vím, kam jezdí, posílají mi fotky, občas pohledy. Létají po celém světě, chtějí poznávat, chtějí nejlevnější letenky, chtějí vše. Jsou hladoví, jako jsem hladový já, to se mi líbí.
Zmínil si, že pracuješ v Anglii. Proč sis vybral zrovna ji?
Protože moje prababička byla Angličanka. Miluji Anglii, něco mě tam táhne. Baví mě ta velká příležitost poznat lidi ze světa, mluvit anglicky, vydělávat pěkné peníze, které pak investuji do cestování a Hubičky, ale hlavně si chci splnit sen a létat pro některou z aerolinek na bázi ve Velké Británii… A také potřebuji trochu jinačí režim díky tomu, že Hubička bere více a více času.
Momentálně jsi na zastávce v Česku. Kdy se vracíš na Ostrovy?
V půlce léta, poletím s přítelkyní. Bude to vůbec poprvé, kdy tam nebudu úplně sám. Moc se na to těšíme. Opouštíme opět komfortní zónu, která nikam nevede. Jsme mladí. Je nám 27, rodinu neplánujeme. Máme spoustu výzev a přání před sebou.
Je tvá přítelkyně také blázen do cestování?
Moje krásná přítelkyně? Ta je také z Mostu! My jsme takový Dycky Most pár. Teď vážně, přeje si zkusit Anglii a chce cestovat po světě, takže mám pocit, že se napojila na toho správného blázna.
Můžeš jí tam dělat průvodce. Jací jsou vůbec lidé v Anglii? Cestují více než Češi?
V Anglii je úplně jiná ekonomická situace, takže ti, co tam pracují, většinou se mnou v pohostinství, létají po celém světě. A Angláni? Jasně, ti milují levné pivo a levné holky, takže cestují hojně do Prahy. (smích) I já jsem v roce 2018 obletěl kus Asie.
Koukal jsem, že si z některých cest sepsal blogové články.
Popravdě, moc jich není. Víš, letěl jsem celkem 92krát a mám tam pár článků. Můžeme to napravit společně, do budoucna budu rád, pokud se o to podělím právě s lidmi z Hubičky. Nebudu lhát, že nechci, aby do pár let byl projekt na vrcholu. Moc bych si to za úsilí a čas vložených do toho přál. Zároveň ale chci, aby to byl stále lovebrand, lidi to milovali, dychtili po tom, odnášeli si, co chtějí, cestovali, a věděli, že cestují s Hubičkou tam, kde jsou letenky nejupřímnější.
Jsou někdy chvíle, kdy tě mrzí, že Hubička není tvou jedinou pracovní náplní?
Je to stále zábava. Ano, je mým snem se tím živit, avšak v objemu, který mám, je to jen přivýdělek. Vždyť prodávám letenky, kde mám provizi od desíti do dvanácti korun, u některých nemám nic. (smích) Pro mě je nejvíc to, když mi lidé píšou, že to je něco úžasného, co tady jinde není. Udělat další projekt, kde bych měl provizi za letenky od dvou set korun? Nad tím jsem nikdy neuvažoval.
Kdybys ale chtěl, uživilo by tě to. Měl bys svobodu.
Rozumím letenkám, a myslím, že dost, ale udělat si z toho byznys, nainstalovat si svůj vyhledávač letenek na stránky a inkasovat provize od 200 korun a výše za letenku? Napsat k tomu „nejlevnější“? Vždyť je to směšné. A ještě směšnější jsou projekty, které vybírají peníze i za to, že nějakou akci vůbec zveřejní. Anebo ty e-booky a jiné srandy? Také je zpoplatňují. Celý český trh je srandovní, to je skvělá šance pro Hubičku.
Možná proto jsi tak oblíbený.
Jasně. Spousta lidí z mého okolí se mě ptala, proč dělám něco, co už tady je, ať se kouknu na tyhle a tyhle. Dneska se už neptají, chápou, v čem je projekt jiný. Je zásadně jiný už svým obsahem, vášní, dobrosrdečností, prostě vším.
Jsou provize právě tím, co tě na tvých konkurentech nejvíc štve?
Vysoké provize jsou skvělým argumentem pro mě, podtrhuje to vlastně celou ideu Hubičky. Nejvíc mě mrzí, když to lidé nevědí, koupí, a pak přijdou ke mně a ptají se: „Proč? Proč to máš až o tisícovku levnější?“ Rozsvítí se jim oči. Je to pro mě odměna. Žijeme v době marketingové, a tak chci jen říci, není všechno zlaté, co se třpytí.
Vraťme se k Hubičce. Máš s ní nějaké speciální plány?
Nechci se soustředit jen na Českou republiku, připravuji se na malou expanzi ve Velké Británii a Německu. A Čína? To je daleká budoucnost.
Můžeš nám o tom prozradit něco víc?
Měl jsem ideu jít na Slovensko a do Polska, protože jsou to naši sousedé, avšak je tam slabá ekonomická situace, nevyplatí se tedy na začátek financovat rozjezd. Já jsem měl seznam zemí, kde je velký objem cestujících za rok, jestli jde o velké letištní huby a tak dále. Vzešlo z toho silné Německo a britský Londýn.
Říkal si, že bys rád létat pro některou z aerolinek. Jak moc je tento sen reálný?
Hodně. Už umím anglicky, mám praxi v hospitality. Musím akorát přijít na ten pohovor a mít štěstí. Ale dokážu létat a dělat Hubičku? To je něco, co nosím v hlavě.
Zajímá mě, kde jsou podle tebe nejlepší a nejhorší letiště? Mně se třeba hrozně líbilo to v Madridu.
Nejlepší? No jasně, že v Singapuru Changi, moc se mi tam líbilo. A nejhorší? Říká se, že v Paříži. Na letišti Charles de Gaulle panuje chaos.
Jak vnímáš naše pražské?
To je takový evergreen pro české turisty, chtějí z něj z osmdesáti procent letět. Je to krásné, menší letiště, které ale kvůli stále rostoucí letecké dopravě naráží na svou kapacitu.
Poraď na závěr našim čtenářům, na co by si měli dát při koupi letenek největší pozor?
Určitě na garantovaný a negarantovaný přestup, dále také od koho je berou, v jaké sezóně letí a za jakou částku, to je zásadní.
A co je nejdůležitější při samotném cestování?
Určitě mít očkování a dostatečný obnos peněz, a hlavně, kdo letí do ciziny bez zdravotního pojištění, je blázen. Péče a škody jdou do milionů. Je to zbytečné.
Text: Jan Rochovanský
Foto: Archiv