Na jeviště Divadla Na zábradlí se opět vrací režisér Jan Nebeský a dramatik Egon Tobiáš. Jejich nová inscenace Denně, inspirovaná denním tiskem se odehrává v kanceláři jedné pražské kriminálky. V hlavních rolích se představí Miloslav Mejzlík, Petr Čtvrtníček a Igor Chmela.
V průběhu zkoušek nové inscenace Denně herci a tvůrci denně pročítali denní tisk. Ve výsledku vznikla absurdní koláž politiky, kriminalistiky, sportu a sexu, která se v inscenaci projeví hlavně v podobě písní. Noviny se ukázaly jako často nesmyslné, povrchní a směšné hlásání zdánlivých pravd nevypovídajících o skutečnosti vůbec nic. Otázkou zůstala právě skutečnost. Co je skutečné a co je jen zdání? Nakonec zůstávají absurdně řazené zprávy dne, ve kterých se pátrající čtenář snaží vyčíst něco o světě kolem sebe.
Příjemně podlouhlé odpoledne na kriminálce Aneňák naruší ohlášení vraždy. Vrchní komisař Svrchník sotva stačí předat mladému kriminalistovi Pavičovi památeční kalhoty, když se sám dostane do nečekaných problémů. Nemusí to nic znamenat, ale mohlo by!
V rolích kriminalistů této svérázné pražské kriminálky se představí Miloslav Mejzlík, Petr Čtvrtníček, Magdalena Sidonová, Igor Chmela, Natália Drabiščáková a Lucie Trmíková.
Kostýmy k připravované inscenaci Jana Nebeského vytvořila již tradičně kostýmní výtvarnice Jana Preková a autorem textů k písním, které zazní v podání herců Divadla Na zábradlí je scénárista Robert Geisler.
Vraždy tě musej hlavně bavit!
Tobiášova logika je asociační a surrealistické střihy a motivace vládnou celé hře. Hlavní moto celé kriminálky Aneňák zní: Vraždy tě musej hlavně bavit! Specifická snová poetika textu určuje i způsob vyšetřování, kde o mrtvoly a stopy jde až ve druhém plánu. Kriminalistický žargon funguje jako metafora, hra je plná asociativních odkazů k jednotlivým dřívějším Tobiášovým hrám a Nebeského inscenacím. Je to Buñuelovský způsob vyprávění, tedy surrealistická logika, iracionální logika snu. Východiskem je absurdita.
Kdo je tady oběť? Existuje vůbec oběť? Jestli ano, kde je vrah, jestli ne, jsme vrazi všichni a teprve ji vytvoříme.
Zvláštní roli v denním tisku mají kriminalistické příběhy, které jednotlivé noviny umisťují (často kvůli lepší prodejnosti) na svých stránkách různě, v závislosti na jejich kvalitě. Vraždy, násilí a smrt jsou uchopeny jako něco pochopitelného a jasně zařaditelného. Čtenář pak díky článku prožije hrůzu, která má jasné meze a navíc i jasný konec – polapení vraha, vysvětlení jeho motivací. Příběh tak stojí mimo čtenáře a stejně tak strach a hrůza z nepochopitelného. Stejně tak se zprávami z ostatních rubrik. Čtením novin tak denně vzniká představa, že je člověk informovaný a že má o světě a chaosu kolem sebe jasnou představu, že svět kolem sebe chápe a rozumí mu, orientuje se v něm. Ale je tomu opravdu tak?
Inscenace Denně (poníci slabosti) je přesným opakem. Nabourávání racionální logiky a převrácení faktů naruby. V absurditě pravda. Snové scény jsou absurdní, ale realita je ještě absurdnější
Světová premiéra se uskuteční 9. března 2012 v Divadle Na zábradlí.
Text: Michaela Rochovanská
Foto: Bohdan Holomíček