Herečka Petra Tenorová je v současné době v „nováckém“ seriálu Ulice. Její tvář je známa také z pohádek, zahrála si například princeznu Marianu v Kouzlech králů. Momentálně natáčí poslední obrazy k novému pohádkovému příběhu České televize. Našla už svého prince, a jak se jí hraje po boku velkých herců? To se dozvíte v našem rozhovoru.
Hrajete ve Východočeském divadle v Pardubicích, seriál Ulice natáčíte v Praze. Jak stíháte práci při pendlování mezi dvěma městy?
Momentálně to není tak horké jako dřív. Svého času jsem jezdila trasu Praha – Pardubice každý den tam a zpátky, ale dalo se to zvládat celkem v pohodě. Nejsem zrovna ranní ptáče, ale ve vlaku se všechno dospí. Teď jezdím do Prahy tak jednou týdně.
Momentálně se objevujete jako Adéla v seriálu Ulice, které jedna z postav zachránila život. Myslíte, že dnes existuje víc takových hrdinů?
Určitě! Každoroční udělování ceny Michala Velíška je toho živým důkazem. Letos ji získal dvanáctiletý chlapec, který vytáhl z hořícího domu celou svoji rodinu.
Mám pocit, že gentlemanů je v poslední době čím dál tím méně…
To je sice pravda, ale ještě nevymřeli. Já se naštěstí pohybuju v prostředí, kde jich je stále dost.
Bude role Adély dlouhodobější postavou v tomto seriálu? Nebo vás tam uvidíme jen v několika dílech?
To se musíte zeptat na jiných místech (smích). Já takové věci nevím… Každopádně teď v Ulici už nic netočím. Moje postava má linku zřejmě ukončenou. Ale od příští sezony? Kdo ví? Nechme se překvapit.
Předtím jste hrála především v pohádkách. Snila jste jako malá, že budete princeznou?
Samozřejmě. Jako skoro každá malá holčička. Šaty jsem měla ze záclon, korunku z máminého skřipce na vlasy a mým královstvím byl domovní dvůr. Dokonce jsem si jednou kompletní garderobu uvila z pampelišek.
Našla už Petra Tenorová svého prince?
Ne, ne. Tahle princezna zatím ještě spí a čeká na probuzení…
Vaší poslední pohádkou je Sněžný drak. Jaké bylo natáčení?
Úžasné! Nedovedete si představit, jak moc jsme se nasmáli. Poznala jsem spoustu skvělých lidí a zažila nádherné okamžiky. K tomu všemu vždy hodný pan režisér, výtečný pan kameraman, pohoda, sluníčko, koně, voda – prostě pohádka!!
Zahrála jste si po boku několika našich hereckých osobností, jako např. Jan Hrušínský či třeba Libuše Šafránková a Josef Abrhám. Jak se vám hrálo s těmito ostřílenými herci?
Vždycky si nesmírně vážím toho, když s někým takovým mohu spolupracovat. Ze začátku má člověk strach se vedle takových person jen postavit, natož s nimi hrát. Ale když jsem poznala, že jsou to především lidé s obrovským srdcem, rozpaky zmizely. Mohla jsem pozorovat způsob jejich práce, povídat si s nimi třeba i hodiny v cateringu a dostávala jsem cenné rady. Jak myslíte, že se mi s nimi hrálo? Ovšem poznat takové lidi má i jednu stinnou stránku. Příšerně se vám pak po nich stýská.
Natáčíte momentálně nějaký televizní projekt kromě již zmiňované Ulice?
V únoru ještě dotáčíme Sněžného draka a pak už jsem zase volná… (smích).
Text: Michaela Rochovanská
Foto: archiv Petry Tenorové, Česká televize
