Osmatřicetiletý Kuba Ryba neboli frontman kapely Rybičky 48 se veřejně přiznal, že si před časem prošel hodně zlým obdobím, kdy trpěl velkými depresemi. Stalo se tak paradoxně v době, kdy se svou formací zažíval největší slávu.
Spousta zpěváků a dalších umělců propadne depresi většinou v době své největší slávy, což je paradox. Stalo se to i nedávno Kubovi Rybovi, kterého si každý spojí coby frontmana pop punkové skupiny Rybičky 48. Interpret se o tom rozhodně nebojí mluvit, ba právě naopak.
Jak přiznal na Instagramu, vše odstartoval reflux, kvůli němuž měl celé léto špatné hlasivky. Právě zrovna v to léto, kdy měl s kapelou nejvíc kšeftů, největší úspěch. „Kvůli tomu jsem měl z koncertů spíš než radost strach. Jestli to dám, uzpívám celej koncert a jestli si ty hlasivky úplně neodrovnám. I přes bolesti jsem léto dal. Ale jak jsem se toho spíš bál, tak jsem si od fanoušků během koncertu nedokázal nasávat energii, což normálně dělám a je to vlastně můj největší hnací motor do živejch koncertů,“ nechal se slyšet s tím, že tato situace odstartovala psychické problémy.
Přestože měl při sobě podporující ženu, zdravého synka a kapelu, která loni odehrála oblíbené festivaly v pozici headlinerů, vydala desku, vyprodala O2 arenu a oslavila 20 let, dostal se v listopadu na dno. „Panický ataky jsem v minulosti zažil. Pět let jsem se s tím léčil a nebyla to moc p*del. Ale deprese jsem měl poprvé. U mě to mělo takovej pomalej nenápadnej půlroční nájezd… Až bylo najdenou všechno v hajzlu,“ otevřel se.
„Jestli by všem nebylo líp, kdybych nebyl“
Zatímco mnozí v takové situaci přemýšlí nad tím nejhorším, tedy nad sebevraždou, jeho to naštěstí nenapadlo. Ale začaly se u něj objevovat myšlenky typu jestli by všem nebylo líp, kdyby nebyl. Zpěvák se obrátil na svou psycholožku, ale prášky odmítal, příčinu totiž nevyřeší. „Nakonec jsem usoudil, že pro to z posledních sil zkusím něco udělat. Odmakat si to. V depresích hodně čelíte strachům. Tak jsem se rozhodl čelit těm mým největším s tím, že když je porazím, tak porazím i depresi. Měl jsem největší strach se vzdálit od syna, protože od jeho narozeni jsem bez něj byl maximálně dva dny. Druhej největší strach byl jít dál ve svém vnímání světa a ten třetí byl strach z toho, že nad sebou nebudu mít stoprocentní kontrolu. Všechny atributy měl můj nápad jet do Peru a projít v džungli očistou a ceremonií Ayahuasky a žáby Cambo,“ prozradil.
Následující dva měsíce se věnoval přípravě na ceremonii přípravu těla a duše, tedy sezení s psycholožkou, regrese, meditace, dýchání. Do Peru Kuba přijel ještě s velkými strachy, ale téměř všechny se prý rozplynuly během první ceremonie s Ayahuaskou. „Během toho jsem se zbavil téměř všech zbytečných strachů, odboural jsem si alergii na laktózu, kterou mám od dětství, odpustil jsem tátovi, viděl vize do budoucna a pochopil, jak funguje ego. Každýmu to doporučuju, ale nejlépe tam, kde ayahuaska přirozeně roste a taky dobrý výběr šamana,“ dodal s tím, že se vrátil s elánem a bez depresí. Dle jeho psycholožky tam za pár týdnů odpracoval tak dva roky sezení na terapiích.
Text: Michaela Rochovanská
Foto zdroj: Instagram